Petr Koten je na špici basketbalové publicistiky. Respektovaný novinář je také autorem rozsáhlé publikace Basketbal: Velký americký příběh, v níž poutavě vypráví příběh NBA. NaBaMu z knihy, kterou vydalo nakladatelství Prostor v roce 2022, vybírá ukázky.


ÚRYVEK Z KAPITOLY 29

Hledání „nového Jordana“


Debata o novém Michaelu Jordanovi jde do posledního kola s draftem z roku 2003. Číslem jedna je v něm rovněž středo­školák, přirovnávání k nejlepšímu hráči se s ním táhne už od šestná­cti. Originál zrovna potřetí a napo­sle­dy odcházel do sportov­ní­ho důchodu, touha po nástupci tedy byla v NBA velká. LeBron James se k Jordanovu odkazu přihlásil, když zvolil číslo 23. A hlásí se k němu jako ke svému inspirá­to­rovi dodnes, občas nepříliš povedeně, třeba když si zahraje ve filmu Space Jam: Nový začátek (2021), pokračování čtvrtstoletí staré komedie s Jordanem.

Momenty hodné toho nejlepšího ovšem nabídl i Dwyane Wade. Křídelník se skvělým nájezdem ožíval v play off, už v roce 2005 sahal po úspěchu, dvanáct měsíců nato vrchol skutečně dobyl, když v klíčových momentech finále rozebral obranu Dallas Mavericks. V sérii, kterou Miami otáčelo z 0:2 na 4:2, dával v průměru 34,7 bodu. To vše v éře nízkého skóre, Heat zapisovali 93 bodů na utkání. Záda mu tehdy kryla výrazná skupina loučících se hvězd, nejen Shaq O’Neal. Pro první titul si došli Gary Payton, Alonzo Mourning, Antoine Walker, Jason Williams nebo Derek Anderson.

S příchodem LeBrona Jamese do Miami v roce 2010 došlo na nevyhlášený souboj, kdo je tím pravým Jordanovým nástupcem. Finále 2011 dávalo za pravdu těm, kteří v posile viděli „nového Pippena“, dokonce „MegaPippena“, který dělá parťáka Wadeovi – novému Jordanovi. Ale v dalších letech byl trůn přece jen přiznán Jamesovi.



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *