ÚRYVEK Z KAPITOLY 23
Magic a Bird, osudový pár
Popelář a syn popeláře. Larry Bird a Earvin „Magic“ Johnson měli společného víc, než se obecně tuší. Těžko vymodelovat lepší dvojici soupeřů. Někdo tam nahoře má basketbal zjevně rád. Po rozpačitých sedmdesátých letech obrací NBA list díky dvěma mladíkům, kteří se budou přetahovat o tituly, ale zároveň se stanou přáteli. Kariéry uzavřou jako dva kapitáni Dream Teamu pro olympijskou Barcelonu 1992, nejslavnějšího reprezentačního výběru všech dob.
Věčně usměvavý a dobře naladěný městský floutek, kterému jde všechno samo, na hřišti i mimo ně je cool, snadno si získává lidi a teď bude reprezentovat zlatou barvu věčně zářících Los Angeles Lakers. A je černý, s nakrátko střiženým afrem.
Nabručený a nemluvný venkovský pracant, který klopýtá životem, na hřišti i mimo ně nosí nemožný knírek, lidi si drží od těla a teď bude reprezentovat zelenou barvu hrdě outsiderských Boston Celtics. A je bílý, s blonďatými, věčně rozcuchanými vlasy.
Vyberte si.
Je rok 1979 a dva jasně nejúspěšnější kluby NBA právě podepsaly smlouvu se dvěma jasně nejvýraznějšími hráči univerzitní NCAA, jejichž souboje přitahovaly desítky milionů Američanů.
…
Sen proniknout do NBA a pak se stát byznysmenem ho provázel odmala, na střední se mu do jména vpletla přezdívka Magic.
…
Bird nikdy za úspěchem neletěl, spíš se před ním schovával. Vlastně už jednou s basketbalem sekl a doma ve French Lick, v nejzapadlejším koutě Indiany, počítal, že se bude živit rukama. Vyrůstal v chudé domácnosti jako čtvrté ze šesti dětí, se staršími bratry byli za největší sígry v okolí. Otec coby veterán korejské války rád zapomínal u alkoholu.
Ale s míčem se Larry měnil, byl to nevídaný talent. Basketbal mu šel sám, ač kromě výšky neměl kdovíjaké předpoklady. Dozvěděli se o něm až na Indiana University, kde působil slavný trenér Bobby Knight. Ale 30 tisíc studentů na jednom místě, to pro Birda nebylo. „Vždyť jsem ani neměl žádné peníze, žádné oblečení,“ vysvětloval, proč nezapadl. A když ho kouč ani nenechával hrát… Po 24 dnech byl Bird zase doma, vydělával si jako popelář a údržbář. Pro NBA ho zachránil trenér Bill Hodges ze sousední Indiana State University. Hučel do něj dost dlouho, aby ho přesvědčil k dalšímu pokusu s basketem.
…
Právě zavedená tříbodová linie šla k duhu nové hvězdě Celtics, na Birda se vzpomíná coby na střelce, který předběhl svou dobu. Ale oblouk otevřel hřiště i pro originální přihrávky, kterými si Magic získal svoji přezdívku.
Jinak si ti dva byli hodně podobní: 206 centimetrů, s lehkostí bodovali, ač nepatřili mezi největší atlety. Často si chodili pro míč na doskok a pak nečekaně zakombinovali. Skoro od prvního dne byli tvářemi ligy. Bird se na hřišti nebál uplatnit jakoukoliv zbraň, lokty, pěsti, skoky po míči do publika, ostrá slova, ponižování soupeře – to pro něj nebyl problém. Johnson radši sbíral triple doubly, jak tři dvojciferné zápisy v jednom utkání nazvali klubový mluvčí Bruce Jolesch a statistik Harvey Pollack. Termín proslavil Chick Hearn, komentátorská legenda na zápasech Lakers.
Do NBA přišly hvězdy, které nehrály jen na sebe, ale pro tým. Jednorožci, řeklo by se dnes.
…
Slavný zápas číslo 6 vysílala televize CBS ze záznamu, v pátek večer dostaly přednost reprízy seriálů The Dukes of Hazzard a Dallas…
Larryho Birda tohle finále naštvalo. V dresu Celtics už si urval vůdčí postavení, černí spoluhráči ho samozřejmě nepřijali s otevřenou náručí, svou pozici si musel vydobýt. „Užíval jsem si to. Těšil jsem se, jak proti nim budu bojovat,“ vzpomíná a zase prokazuje, že není běžným smrtelníkem. Pro nikoho nechtěl být bílým klukem. Nálepce „Velké bílé naděje“ se vyhýbal, jak jen to šlo. Suverénně vyhrál nováčka roku, ale titul zase slaví on – Magic.
Přezdívka „The Hick from The French Lick“ (Buran z French Lick) se Birdovi líbila. „Larry Legend“ nejspíš tolik ne. Překvapivé je spojení Larryho Birda s digitálním světem: byl hrdinou počítačových her One on One: Dr. J vs. Larry Bird (1983) a Jordan vs. Bird: One on One (1988). Ptáček v logu Twitteru se na jeho počest jmenoval Larry.
Ale už v roce 1981 se taky dočkal. Po 62 výhrách v sezoně byli Celtics ve finále favoritem, s Birdem šli do boje Robert Parish, Kevin McHale, Cedric Maxwell nebo Nate Archibald. Jejich finálový soupeř Houston Rockets spoléhal hlavně na pivota Mosese Malona. A spoléhal marně.
…
Konečně se v boji o titul potkávají napřímo. Té bitvě nic nechybělo.
Ve čtvrtém zápase se nechali Lakers rozhodit. Bostonský McHale hrubě sráží Kurta Rambise a Kaliforňané to neustojí. V poslední minutě ztratili pětibodové vedení a v prodloužení padli 125:129. Magic kupil chyby.
Před pátým soubojem do Bostonu dorazila vlna veder, zato pro Lakers na letiště nedorazil autobus. Před zápasem v neklimatizované Boston Garden byl Abdul-Jabbar ještě mrzutější než jindy a dodával si kyslík z láhve, v prvním poločase omdlel rozhodčí Hugh Evans. Ale Bird zářil, zvládl 34 bodů plus 17 doskoků.
Šestý zápas Celtics prohrávají a Bird tvrdí do médií, že liga potřebovala co nejdelší sérii. „Stern to přiznal fanouškovi s tím, že to NBA přinese peníze. Když něco takového prohlásí komisionář, tak víte, že to budete mít těžké,“ mračí se tahoun Bostonu.
Sedmý souboj přinesl drama, Lakers se ze čtrnáctibodové ztráty dostali na tři body, ale Cedric Maxwell vyrazil v poslední minutě míč Magicovi. „Poprvé v životě jsem měl depresi,“ připustil velký poražený. Stern může být každopádně spokojený, zápas číslo sedm je do té doby nejsledovanějším přenosem, zajímal přes 19 milionů diváků.
