PETR A JIŘÍ ZÁVOZDOVI, JAKUB BAŽANT, TOMÁŠ LAŠ, ALAN ZÁRUBA A DALŠÍ PUBLICISTÉ
ÚRYVEK Z KAPITOLY 27
K dobytí Skály chyběl jeden koš
Vyhrál jsem semifinále a křičel jsem na kurtu do mikrofonu na posledního soupeře: Where is Baby Shaq? Let’s play basketball!
Bylo chladné září roku 2012. Pomezí pozdního večera a noci. Foukal silný vítr, hráčům lezla za nehty nepříjemná atlantská ledárna. Na nádvoří alcatrazské věznice v Sanfranciském zálivu vrcholilo neoficiální mistrovství světa v basketbalu jeden na jednoho: 5 minut zápas, 15 vteřin na střelu.
S míčem v ruce se za čáru postavil Lukáš Kraus. Jihočeský odchovanec dvou ne úplně sourodých sportů – plavání a basketbalu. Jeho ruce ostře sledovala hvězda amerického streetballu, Hugh „Baby Shaq“ Jones. Hvězda prestižního komerčního amerického AND1 Mixtape Tour, hráč, kterému na vrcholu kariéry vysekl poklonu Shaquille O’ Neal.
Sportovní příběh Lukáše Krause zůstává trochu stranou hlavního dobového proudu, ve kterém na jeho pozici zněla hlavně jména jako Sokolovský, Bartoň či Jiří Welsch.
Jako první neamerický hráč v historii turnaje Red Bull King of the Rock se probil mezi šestnáct nejlepších na světě. Došel nakonec až do finále a získal si srdce diváků. Zanechal za sebou konkurenci ze silných basketbalových zemí jako jsou Španělsko, Německo, Itálie či Brazílie.
…
Podzimnímu turnaji v San Franciscu předcházel týdenní pobyt na západním pobřeží. Užíval si ho se štábem České televize, který točil o turnaji dokument, a se slovenským zástupcem Jardou Cihem. „Byla to paráda, ale celý týden jsem nesáhl na balón. Kdo by si bral balón do letadla,“ usmívá se.
Pak přišla slavnostní večeře, losování a také setkání s patronem turnaje: jedním z nejlepších tehdejších rozehrávačů NBA Rajonem Rondo.
„Formát turnaje si mě okamžitě získal. Bylo to všechno nebo nic. Jen první měl dostat „prizemoney“ na 20 tisíc dolarů. Žádné ceny útěchy za účast, za postup do semifinále. Je jedno, jestli přijedeš 17 tisíc kilometrů ze Šanghaje nebo z Filipín. Hraješ zápas a když nedáš body, jedeš zpět. To byla pro mě výzva,“ popisuje, jak se do zápasů motivoval.
…
„Věděl jsem, že tam (Baby Shaq, pozn. NaBaMu) přijel vydělat. Ve finále na sebe narazily dva světy. Můj spojený se zábavou a jeho, který přijel zaplatit hypotéku,“ hodnotil soupeře. „On si nedovolil střelu z dálky. Protože věděl, že procenta úspěchu letí extrémně dolu. Byl neskutečně herně chytrej, hrál takřka celou dobu zády ke koši a vždycky to tam dotlačil,“ dodal.
…
Když Baby Shaq prolomil jeho obranu, odpověděl budějický rodák okamžitou trojkou, vykouzlenou lehce a přirozeně. Favorit turnaje viditelně zakolísal. „Cítil jsem, že jsem ho dostal pod sebe. Viděl jsem jeho strach, že nevyhraje,“ vzpomíná na finále Kraus. Shaqova motivace se však ukázala nakonec jako ta silnější. Kraus, prohrávající minutu před koncem o pouhý bod, promarnil útoky a pokusil se strhnout vedení na svou stranu trojkou. Vystřelil bez přípravy a minul. „Moje chyba. Blbě jsem to vyhodnotil. Zasloužil bych si jak v Harry Pottrovi padesát trestných bodů pro Nebelvír,“ glosoval moment.
Po finále přeletěl Krausovi přes tvář stín klíčové chyby v utkání, ale uvnitř byl spokojen. Překvapil streetballovou komunitu, zahrál výborný turnaj a jeho soupeři z něj měli strach, cítili respekt. Když o zápase vypráví, nepůsobí ani hořce, ani zklamaně. „Nepotřeboval jsem být první, stačilo mi být druhej. Viděl jsem na něm, že měl strach, že nevyhraje. A v tu chvíli mi to stačilo,“ hodnotil zápas.
